Aplikační laboratoř propojí vědce a šlechtitele

V tuzemsku ojedinělá Aplikační laboratoř, v níž se mohou čeští šlechtitelé seznamovat s nejnovějšími výsledky molekulární genetiky a genomiky a využívat nejmodernější přístroje, techniky a postupy, funguje ode dneška v Olomouci. Provozuje ji Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH).

Vědci chtějí šlechtitelům pomoci s nesnadným úkolem získávat nové odrůdy zemědělských plodin, které dokáží lépe snášet sucho a klimatické změny, odolat chorobám či škůdcům a budou mít lepší užitné vlastnosti. Podle vedoucího olomouckého pracoviště ÚEB  a vědeckého ředitele CRH Jaroslava Doležela přestávají totiž tradiční metody šlechtění stačit.

„Velké šlechtitelské firmy ve Francii, Německu, USA či v Anglii mají vlastní laboratoře zaměřené na metody molekulární biologie a genomiky. V České republice je situace jiná a pro většinu firem je zřízení takových laboratoří mimo jejich finanční možnosti. Bez nových metod by ale časem nebyli čeští šlechtitelé schopni konkurovat zahraničí. I proto je vznik první a zatím jediné tuzemské Aplikační laboratoře AV ČR zaměřené na šlechtitele klíčový. Mám z toho radost, protože je to velký posun dopředu, který je pro šlechtitele i vědce velkou šancí do budoucna,“ domnívá se profesor Doležel.

O laboratoř je velký zájem

Podle ředitele ÚEB  Martina Vágnera naplňuje tento projekt představu Akademie věd ČR o špičkovém výzkumu využívaném ve veřejném zájmu: „Tým profesora Doležela, který se zabývá především genomikou hospodářských plodin, připravil pro šlechtitele balíček nejmodernějších metodických postupů molekulární biologie a genomiky a vzdělávání, který jim umožní využívat tyto postupy v denní praxi. Jsem nesmírně rád, že se zřízení Aplikační laboratoře setkalo ze strany partnerů s obrovským zájmem a jsem přesvědčen, že jejich spolupráce s našimi odborníky povede k cenným praktickým výsledkům ve šlechtění,“ uvedl Vágner.

Čeští šlechtitelé budou moci využít i některé z přelomových technik, které vznikly na olomouckém pracovišti. „Některé metody umíme nejlépe na světě a mne těší, že můžeme šlechtitelům nabídnout naše know-how a propojit tak vědu s praxí. My vědci máme vždy velký pocit zadostiučinění, když vidíme, že naše práce přináší praktický užitek. To nás motivuje a posouvá dál,“ řekl Doležel. Protože se vědecké poznatky velmi rychle posouvají kupředu, budou se moci šlechtitelé v Aplikační laboratoři seznamovat s novinkami ve výzkumu, účastnit se seminářů, školení i praktických workshopů.

Spolupráce může šlechtění urychlit

Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB je světově uznávaným pracovištěm zaměřeným na výzkum dědičné informace rostlin. Spolupráce vědců s praxí může podle odborníků šlechtění nových odrůd zefektivnit a urychlit až o několik let. „Šlechtění pomocí molekulárních metod bude postupně doplňováno o nové techniky. Už teď je jisté, že během několika let nastane ve šlechtění revoluce a začnou se využívat metody genové editace, tedy nová generace GMO. I s tím počítáme a v Aplikační laboratoři budeme nabízet odbornou podporu tak, aby se tyto metody mohly využívat v praxi,“ doplnil Doležel.

Otevření Aplikační laboratoře je spojeno s dvoudenním seminářem nazvaným Molekulární metody ve šlechtění rostlin. Přijelo na něj na sedm desítek účastníků.