Polní kázání objasnilo význam genobanky a přineslo řadu praktických rad

Prohlédnout si jednotlivé kolekce rostlin přímo na poli a současně získat nové nápady a rady pro pěstování zeleniny i bylinek. Zejména z těchto důvodů dnes navštívilo několik desítek lidí Polní kázání v areálu přírodovědecké fakulty v Holici. Tradiční akci přichystali pracovníci Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV), jenž je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

„Smyslem akce je ukázat veřejnosti, jaký význam genové banky mají. Je potřeba, aby si lidé uvědomili, jak je druhová pestrost důležitá pro budoucnost,“ uvedl hlavní organizátor Polního kázání Karel Dušek z VÚRV.

Olomoucké pracoviště VÚRV pečuje o genetický materiál zelenin, aromatických, kořenových a léčivých rostlin a léčebného konopí. Uchovává přes 11 tisíc položek. Rostliny se zde pěstují na ploše zhruba osmi hektarů.

Například kolekci zahradních luskovin, rajčat a mochyně představoval její kurátor Miroslav Hýbl. „Rostliny pěstujeme za účelem regenerace, tedy obnovení klíčivosti a namnožení dostatečného množství osiva pro uložení v genové bance. Každá odrůda české provenience, která byla kdy registrována, by měla být v kolekci genových zdrojů. Kromě toho, že odrůdy shromažďujeme, nás také zajímá to, jak jsou odolné vůči chorobám a škůdcům. A v neposlední řadě zkoumáme i kvalitu semen,“ vysvětlil Hýbl.

K nejčastějším návštěvníkům Polního kázání, které má více než dvacetiletou tradici, patří zahrádkáři a studenti. Podle pořadatelů zhruba dvacet až třicet procent účastníků přijíždí opakovaně. Božena Masaříková z Břeclavi ale patří k těm, kteří na pozemky na ulici Šlechtitelů zavítali poprvé. „Je to tady moc zajímavé. Hlavně jsem přijela kvůli bylinkám, protože je doma na zahrádce pěstuju. Člověk leccos ví, ale tady se dozví mnoho nového,“ pochvalovala si prohlídku.

Své zástupce měla na Polním kázání i Slovenská polnohospodárska univerzita v Nitře. „Na naší katedře se zabýváme obdobnou tématikou, takže jsme přijeli nabrat nové informace, popřemýšlet o možnostech spolupráce a podívat se, jak to funguje jinde,“ prozradil doktorand Marcel Golian.

Odborníci z VÚRV se o genetický materiál nejen starají, ale mohou ho bezplatně poskytovat vysokým školám, vědeckým pracovištím či šlechtitelům, například za účelem jeho dalšího šlechtění. Část genetického materiálu putuje do partnerských genobank a další tvoří jakousi „železnou zásobu“ pro případ nepředvídatelných událostí. K raritám olomouckého pracoviště patří například kolekce dlouhodenního vegetativně množeného česneku a nově shromažďuje i materiál ke šlechtění léčivého konopí určeného pro farmaceutické účely.