LN: Olomoucká centra patří opět k publikačně nejaktivnějším

Vědecká centra Univerzity Palackého patří mezi 48 novými tuzemskými vědeckými pracovišti vybudovanými z evropských peněz mezi publikačně nejaktivnější. Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) dokonce figuruje hned na druhé pozici. Hodnocení včera otiskly Lidové noviny, které obdobný žebříček přinesly i v prosinci 2014.

Mapa vědeckých center vznikla na základě údajů z databáze Web of Science. Všechna tři olomoucká centra se umístila v první desítce. RCPTM na druhém místě, Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM) si oproti minulému hodnocení polepšil o jednu příčku a figuruje na čtvrtém místě a Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum potvrdilo šestou pozici. „Bez zajímavosti není, že tři středně velká centra z Olomouce patří mezi šest publikačně nejčilejších – po přepočtu Hanáci dodávají z celkové sumy nových center 23,7 procenta článků a 45,7 procenta citací! Větší poměr studií (41,5 procenta) zajišťuje jen Brno se čtrnácti ústavy, ale zase s menším podílem citací,“ napsal v Lidových novinách redaktor Martin Rychlík.

První místo z loňského žebříčku obhájil Středoevropský technologický institut (CEITEC). V počtu publikovaných článků (2454) nemá konkurenci i vzhledem k jeho velikosti a napojení na Masarykovu univerzitu a Vysoké učení technické. Jeho studie byly ke konci loňského roku citovány v 12 464 případech. Hned za ním se stejně jako vloni umístilo RCPTM, které se může pochlubit 1343 studiemi. Oproti brněnským kolegům mají zdejší vědci na svém kontě více citací – skoro 19 000.

„Celý operační program není jen o publikacích a citacích. Je také o udržitelnosti a vícezdrojovém financování bez nutnosti spoléhat na další speciální finanční podporu. Jistě, špičkové publikace přinesou zajímavé prostředky z institucionálního financování, ale jsou též nezbytným předpokladem kvalitního aplikovaného výzkumu,“ řekl listu ředitel RCPTM Radek Zbořil. Podle něj musí být střediska úspěšná nejen v národních projektech, ale přitahovat i velké unijní granty typu Horizon 2020. Další variantou jsou výnosy z kontrahovaného výzkumu a licenčních smluv.

CEITEC a RCPTM jsou také jedinými novými centry, jimž se podařilo získat prestižní ERC granty. V Olomouci ho získal Michal Otyepka. „Posouzení kvality vědecké práce je obtížný úkol. Jedním z možných hledisek, které se využívá ve scientometrii, je analýza citační odezvy článků. To je však komplexní vlastnost a vedle kvality může odrážet i popularitu oboru či počet vědců pracujících v dané oblasti,“ uvedl Otyepka, podle nějž nelze citačně srovnávat různé obory, například fyzikální chemii se strojírenstvím.

Publikace jsou jen jedním z důležitých indikátorů nedávno vzniklých center. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka je velmi důležité to, zda centra mají zajištěné vícezdrojové financování nebo zda nabízejí a poskytují služby široké odborné veřejnosti.

V první šestce publikačně nejaktivnějších center se nachází kromě olomouckých zástupců a CEITEC i Mezinárodní centrum klinického výzkumu v Brně a Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity ve Vodňanech.